MENU

Typ	: chladnokrevný
Plem. příslušnost	: Arden Polský
Barva	: vraník s odznaky
Pohlaví	: hřebec
Narozen	: 21. 07. 2006
Původ : 1678 Robertino po 11372 Bino(arden sw.), 4474 Biografia  po 344 Hojer
Rozloučili jsme se: březen 2011 - prodán pí Picmausové do Třebíče

     Od Bejovi paničky přišly zprávy, že Bejbulkovi se daří dobře, jezdí na vyjížďky sám i s koňskými kamarádkami. Chová se slušně a všichni jsou spokojení. Pár obrázků co poslala přidáváme do fotogalerie.

     Bej byl jako 2 letý dovezen z Polska, koupen z předvýběru hřebců pro chov. Jeho matka je Polský chladnokrevník, otec je čistokrevný Švédský arden. Už od podzimu 2008 jsme za ním jezdili na stanici hřebců ve Vysoké Srbské, kde byl ustájen a v březnu 2009 jsme si ho konečně převezli do vlastní stáje. Bej byl prostě naše Bejby. Chodili jsme na procházky a postupně jsme na něm začali jezdit. Všechno se učil sám, protože byl 1. velkým koněm v naší stáji a i když zprvu vše poznával trochu poplašeně, tak postupem doby se zněj stal suverén v provozu, pod sedlem, ve voze. Ve stáji je to nejspolehlivější kůň. S naprostým klidem vytáhne auto ze závěje uprostřed provozu, stejně tak jako nechá na svým hřbetě řádit děti (nejlepší je klouzat se ve stáji Bejovi po zadku). V lese pracuje rád a na půl kroku přesně. Já nejsem žádný zkušený těžař, a tak často neodhadnu, kam se vejdeme a kudy prokličkujeme. Nejvíc si u Beje v takové chvíli cením toho, že okamžitě zastaví a počká, co vymyslím. V klidu se nechá přepřáhnout na druhý konec a napraví, co já nedomyslela. Když u krmelce házíme seno, postojí ve voze, ale když dostane sedlo, těší se, že se proběhne. Šlape pěkně v klidu, ale už máme svoje místa, kde to s chutí „rozbalí“.

     Bej bydlí v prostorném štontu, vedle kobyl. Je zvyklý na vázání s pojezdem. Venku není problém dát ho za elektrický ohradník, respektuje ho líp, než dřevěné ohrady. Ty bez zlého úmyslu štípal jako sirky. Je to zlatíčko, ale je velký a silou se pak necítí, když se o něco drbe. Hrozně miluje vodu. Rád se v ní čáchá a dokonce i plave. Plavat začínal na lonži. U nás jsou na to bezva podmínky. Letos v létě už to zvládl i se mnou na hřbetě, ale je pravda, že jak nedosáhne kopyty na dno, už se točí ke břehu.

     Potřeba oprav na domě nás v srpnu 2010 donutila Bejbulku prodat. Je to nejhodnotnější kůň z našeho stáda. S těžkým srdcem jsme ho 6. 8. naložili, nablýskaného a v super stavu na auto novému majiteli. Po 3 měsících, kdy se kupující dostal do exekuce nám zavolal, jestli bychom si hřebce nevzali zpátky. Hned za 2 dny jsme pro něj jeli, takže je od listopadu zas doma. Přivezli jsme ho špinavého, smradlavého, s hnilobou v kopytech, vyrážkou a jak jsme zjistili i silně začerveného. Hubenej nebyl, ale byl naprosto bez svalů, bez kondice a vynervovanej. Hlavně byl šťastnej, že je doma. Po zdravotní stránce je už v pořádku, až na jizvy, co zbyly na zadních nohách po vyrážce, ale ty zmizí v rousech, až mu zas dorostou. Psychicky je už Bej téměř v normálu. Je trochu opatrnější, ale v žádném případě se už neleká, už zase chodí ve voze i pod sedlem. Je stále nabitý energií a těší ho práce. Mazlí se a snaží se být co nejhodnější. Bohužel mu ale musíme najít nového pána. Finančně to všechno nezvládneme a Bej rád pracuje, věřím, že se najde někdo, kdo ho ocení. Pána mu už ale budu vybírat mnohem prozřetelněji. Bejda je bezva rodinný kůň. Začátečníkům bych doporučila ho vykastrovat a lepší zvíře nenajdou, za to dám krk !!!